*28.10.1736 - 11.1.1809
Pocházel ze selské rodiny, rodiče Adam a Anna Chvátalovi, dnešní dům čp. 69 na Komenského náměstí. Prvního vzdělání se mu dostalo na němčické faře, podle dalších zpráv se dostal na vídeňskou akademii, kde se stal žákem slavného Martina Meytense z Haagu. Roku 1762 vstoupil na Akademii výtvarných umění v Paříži.
Martin Chvátal proslavil jméno českého národa téměř ve všech státech Evropy. Jeho obrazy jsou uloženy v mnoha galeriích jako vzácná umělecká díla.
*22.11.1773 - 27.3.1842
Jan Wawruch se narodil na Novosadech v domě č. 117 rodičům Jiřímu a Alžbětě Wawruchovým. Vystudoval Gymnázium v Kroměříži, filozofii v Olomouci a medicínsko-chirurgické učení na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze.
Od roku 1811 působil jako docent všeobecné patologie. Roku 1819 byl jmenován profesorem speciální patologie a terapie chorob vnitřních. Od roku 1816 do roku 1827 byl osobním lékařem Ludvíka van Beethovena.
*20.9.1864 - 27.7.1918
František Novotný se narodil na Komenského náměstí v domě čp. 59. Tento dům stál v uličce u ZUŠ. Pocházel ze zemědělské rodiny, rodiče Leopold a Josefka Novotní. Navštěvoval obecnou školu v Němčicích, reálku v Prostějově a v roce 1889 dokončil studium na České vysoké škole technické v Praze. V roce 1890 se oženil s Ludmilou Grégrovou, se kterou měl syna a dvě dcery. Profesor František Novotný byl mnohostranně literárně činný, stal se mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Založil také "Vánoční fond pro chudé děti školní městečka Němčice nad Hanou". František Novotný se vždy vracel do svého rodného městečka, které měl rád. Důkazem je i to, že chtěl být v Němčicích pochován.
*29.4.1866 - 5.1.1925
Antonín Telička se narodil na Komenského náměstí v domě č. 27 rodičům Antonínu a Barboře Teličkovým. Vystudoval reálku v Prostějově a jednoroční studium na učitelském ústavu v Brně. Ve svých devatenácti letech se stal učitelem. Miloval historii a celý svůj život zasvětil archeologii. Jeho archeologické sbírky tvoří velkou část inventáře přerovského muzea. Především díky Antonínu Teličkovi má naše město dobře zpracovánu mapu archeologických nalezišť.
*2.4.1885 - ?
František Taufer se narodil na Novosadech v domě č. 123. Jeho otec František byl pekařem, matka Františka pracovala v domácnosti. František měl 7 sourozenců. Obecnou školu navštěvoval v Němčicích, měšťanku v Kojetíně, přípravku vyšší školy obchodní v Prostějově a čtyři ročníky učitelského ústavu v Kroměříži. Již ve studentských letech začal František psát verše pod pseudonymem F. Lučan. V roce 1909 se oženil. Postupně učil v Pavlovicích, Kunštátě, Boskovicích, Brťově Jihlavě, Rájci nad Svitavou a dalších místech. V únoru 1915 rukoval do Brna a po krátkém výcviku odjel na haličskou frontu. Jeho stopa mizí při bojích v okolí Lublinu. Básnické sbírky - Květy /1908/, U lesní studánky /1909/, Kruh /1909/, Země milostná /1912/, Horská zahrada /1918/. Neméně pozoruhodná je i Taufrova činnost pedagogická, organizační i literárně-pedagogická, kterou vešel do dějin moravského školství.
*25.12.1890 - 15.4.1969
Jan Kahaj se narodil v Nádražní ulici č. 138. Jeho otec Jan byl posledním němčickým hrnčířem. Po vychození obecné školy se doma vyučil hrnčířskému řemeslu. V roce 1911 odešel studovat na Státní keramickou školu v Bechyni. Později začal navštěvovat umělecko-průmyslovou školu v Praze. Patřil mezi přední české restaurátory sochařských památek a sgrafit.
*18.10.1926
V roce 1952 se zúčastnil olympijských her v Helsinkách. Dvacet let působil jako trenér sportovní gymnastiky, 10 let aktivně v ATK Praha.
*27.6.1939 - 3.5.2003
Jejím trenérem byl otec Jan Čech, který ji dovedl tvrdými tréninky až k 7 zlatým, 9 stříbrným a 2 bronzovým medailím na mistrovstvích světa v krasojízdě. Patří mezi 12 legend naší cyklistiky odměněných titulem cyklista století. Krasojízda v rodině Matouškových nevymřela. Jezdily obě její dcery Jitka i Romana a nyní se věnuje krasojízdě i její vnučka Michala.